Moloch.

Jaroslav Vrchlický

Moloch sedí na svém trůně mračný, děsný, s hlavou býčí, dlouhou chvílí kňučí, stůně. Jak v něm ale vzplane žár, zdá se, že se rázem vztýčí, po oběti na svém lůně že vztahuje lačný spár. Obětní juž bleskla miska, polnice zní, cymbál buší, kněží zástup tančí, vříská, vzduchem nožů záblesk šleh’, nos ten řeže si, ten uši; Moloch náruč úžej stiská, divější v něm tryská žeh. Proti němu v četném davu magů, kněží, bojovníků usednul král v zlatohlavu, vítěz, triumf slaví dnes, proto podle dávných zvyků, by tím jeho zvýšil slávu, Molochu ten rej a ples. Jisker kotouč k nebi letí, hlučně vříská smečka kněží, v divější se zmítá změti, jak by sám běs do ní vjel, trouby zvuk, les pik se ježí, spoutané dvě vedou děti zlatých vlásků, smavých čel. „Ejhle, králi, kořist tvoje!“ – hlasatel v tu vřavu hlučí, – „Molochu, jenž v tísni boje věrně chránil, bránil nás, vrhněte je do náručí, až mu zbělí paže dvoje, a jak trouby zazní hlas!“ Moloch děsný s hlavou býčí, do běla juž rozžhavený zdá se, že se rázem vztýčí zdrtit oběť v pážích svých, kněží křičí, vyjí ženy; zdá se, že sám Moloch řičí – trouby hlas! V tom král se zdvíh’. Ztichli kněží v udivení, kolem ticho jako v hrobě, Moloch žhavý jícen cení – s trůnu zvolna sešel král, pozved’ náhle děti obě, v oku se mu slza pění, v náruč tisk’ je, objímal. „Za svoje ty beru děti, ať v nich moje vzplane vesna! Molochovi do objetí zbude vždycky pastvy dost: zajatců všech pouta těsná, žezlo mé a s kněžskou smetí celá hrozná minulost!“ Trnul dav jak hrůzou jatý, budoucna duch chrámem vanul, Moloch darmo čekal vzňatý, v taji zuřil kněží vztek. Na skráně však králi skanul mlhou s výše nebe zlatý, lidskosti, tvůj paprslek!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

141. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  2. BOJOVNÍCI KAPITOLŠTÍ. (Adolf Heyduk)
  3. Smrť tragiků. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MORITURI TE SALUTANT, CAESAR! (Jaroslav Goll)
  5. PYTHIE. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Smrt Heraklova. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Poslední píseň. (Jan Ježek)
  8. Ghazi. (Jaroslav Vrchlický)
  9. II. Pochodně křesťanstva. (Jan Evangelista Nečas)
  10. Pudencia. (František Leubner)