PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

Myšlenky poutí života vždy u tebe se staví, a pouze s nimi u tebe je život pravý. Jsou jako drobných ptáků směs, jak družné jejich shluky, je nepoplaš a budou hned ti jísti z ruky. A zaplašeny rozletí se na mžik po souvrati, leč budeš-li chtít, pokyneš, se k tobě vrátí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

192. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet o vídeňských kosech. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Závět. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Co na tom? (Jaroslav Vrchlický)
  4. XXVIII. Exodus. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Zda to je život? (Jaroslav Vrchlický)
  6. BALADA O VLKODLAKU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. CIII   Březnové slunce už by hřáti chtělo, (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Jest život bludištěm, i když je svitý ( H. Uden)
  9. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné, (Jan Kollár)
  10. Sokolu. (Karel Hlaváček)