Jaro.

Jaroslav Vrchlický

Malý stařík vyhublý a lysý na housle hrál ulic na rozcestí, vedle něho malé dítě stálo s plavým vlasem jako len a s okem pomněnkovým, v kterém celé nebe. Stařík hrál a vybíralo dítě. Šel jsem kolem, zřel jsem: Přišlo jaro, přišlo k nám zas po dlouhé zimě, ne v tom starci, ne v těch jeho skřipkách, ne v skřipek smutné melodii, však v tom děcku s dlouhým plavým vlasem jako len a s pomněnkovým okem. Přichází zas, jak vždy přijít musí, letos však si hlasatelem volí místo petrklíčů, fial, vážek, místo skřivánků a čápů bílých jen to prosté dítě šumařovo. Ale marno, se jak chce kuklí, je poznal, je tu, je tu jaro!

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

264. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. U nás sněhu ve závějích (Jaroslav Vrchlický)
  2. NEVINNÝ. (Karel Leger)
  3. Poesie. (Adolf Heyduk)
  4. XIII. Zem, sotva ji sluníčko ohřeje, (Jan Neruda)
  5. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  6. KÁMEN (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Kolovrátek. (Karel Sudimír Šnajdr)
  8. Podzimní. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  10. Rudé listí. (Adolf Heyduk)