Mému dítku.

Albína Dvořáková-Mráčková

Poupě srdce mého, ty předrahé dítě, ubohá tvá matka čemu porodí tě! Málo tebe v světě, málo blaha čeká, ani krov nádherný ni kolébka měkká. Příbytek tvůj prostý, lůžko tvoje chudé, ve náručí matky přec ti dobře bude. Ta obejme tebe tak něžně, tak vřele, bohatstvím své lásky obsypá tě celé. Ze svých drahokamů palác tobě zrobí, skvostných perel leskem čílko tvoje zdobí. Šatečky ti utká z zlatoskvoucí nítě a slaďounkým medem hojně napojí tě. Písněmi tě svými v spánek ukolíbá, k probuzení jemně sen s oček tvých slíbá. Tak v mladinkém žití rozkoší ti stero, jak bys v lůně kněžny bylo vypučelo. Jak se ale vyrveš z matčina objetí, přemnoho ti bude žalu přetrpěti. Již ve krůčku prvním budeš chladnou rosou brodit musit nožku slabou, útlou, bosou. A kdy zatoužíš si po hře rovných druhů, zle se ti povede v rozpustilém kruhu. Ti kamení ostré na cestu ti shrnou a bělounký šat tvůj mnohou skalí skvrnou. Ve pustině tebe na bezcestí svedou – tam slzičky zrosí tvářinku ti bledou. A ty v rozželení volat budeš: máti! budou se tvým slzám, tvému želu smáti. Ach, ty drahé poupě, kéž by možno bylo, by se’s nikdy srdce matky nevzdálilo!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

393. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Milá matinko, v mém srdéčku (Emanuel Züngel)
  2. BAJEROVIC FANYNCE (Adolf Heyduk)
  3. Křížek. (Svatopluk Čech)
  4. Milujícího přání. (Josef Wenzig)
  5. (DNE 13. PROSINCE 1855.) (Marie Čacká)
  6. 30. S kyticí. (Josef Uhlíř)
  7. Za Jarmilkou. (Adolf Heyduk)
  8. 471. „Mamo! mamo! maminečko naše!“ (Jan Kollár)
  9. BLAŽENOST OTCOVA. (Václav Jaromír Picek)
  10. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)