NA MÝTINĚ.

Jaroslav Vrchlický

Kolem lesů černé řady, a jen zde bor vymítěný; smutno všady – ticho všady – a ty pokácené kmeny, jenž se v dálce v mlhu noří, ční tu jako dávných moří zkamenělé, bílé pěny... Jaký les to byl as prvé! teď tu jako na bojišti, jen pod kmeny místo krve slziček se květy prýští. Chudé květy – bez ozdoby – dost na tom, že věnčí hroby, ať se v nich má slza blýští! V středu javor na té pláni – zapomněli snad jej v spěchu? Jak se chvěje, jak se sklání v podjeseně mrazném dechu! snad že záhy pád svůj hádá, neboť žluté listí střádá pod hlavu si v žlutém mechu. Ani pták zde nezapěje – snad se toho ticha leká; písní bor se nezachvěje – snad na nové jaro čeká! Příroda se zamyslila: kterak dříve krásnou byla, krásnou – ale bez člověka!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

135. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. REKVIEM (Rudolf Medek)
  2. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XV. Podzimní lístek. (Josef Svatopluk Machar)
  4. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  5. Listopad. (Alois Škampa)
  6. RATIMOV (Josef František Karas)
  7. Je svátek luny... (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Ocúny (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Na veském hřbitově. (Eliška Krásnohorská)
  10. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)