NAD JEZEREM.

Jaroslav Vrchlický

Kde jaký květ, žár paprskový sehnul, na stromy u cesty prach šedý lehnul, pták svěsil hlavu v křoví; pod šípy slunce puká země holá a každou rýhou „žízním“ k nebi volá – leč nebe neodpoví. I v lesa hloub jak dusné ticho vniklo... přes cestu lenivě se hádě smyklo a hnulo travou žlutou – jak listím slunce paprslek se vkrádal, žár teskný ze všad v obličej mi padal zdí stromů nepohnutou. Dál! – Náhle olší temná stěna řídne, mé oko v dálce šedou skálu zhlídne... hle, jezero spí pod ní! – Jak slza leží v kapradí a býlí, jen buk a javor nad vlny se chýlí a hloh a růže vodní. A nevím proč a sedám na kamenu, zírám, jak slunce pere v skalní stěnu, jak hoří na hladině, jak svadlý list se choulí v lesním loubí, jak vodní pavouk v mlhovité hloubi v své síti visí líně. A duše má se v hloubi pozachvěla, jak mlhou kraj, tak hlava má se tměla, z vod něco slyším zníti... Dnes je ten den, kdy tůň svou oběť žádá, – tak lidu báj se v moji mysl vkrádá – chceš jí, mé srdce, býti? Tu vítr šepce, jenž spal ve kapradí: „Ó pojď, ty nevíš jak ta voda chladí!“ – tu vlna šumí vlně: „Náš nový druh, jak v objetí mu klesnu!“ – a rákos stená, bříza kývá ve snu tak tiše, tajuplně!... A srdce moje svírá kouzlo cizí, mně zdá se, s žitím všecko že mně zmizí, tak bolestně! – tak záhy! já cítím v chvíli té můj život parný jak letní den, a jak poušť jednotvárný že mi až příliš drahý! – Juž noční stíny táhnou lesním šerem, já posud sedím v dumách nad jezerem i nad myšlenek tokem – jen měsíc v mlze bdí nad pustou hrází a tiché laně dívají se z mlází svým velkým, vlhkým okem...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

24. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Poledne v lese. (Julius Alois Koráb)
  2. NAD MOČÁLEM. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Na pasece. (Antonín Sova)
  4. Modrý zvonek. (Alfons Breska)
  5. Podobenství. (Svatopluk Čech)
  6. Na hřbitově. (Alfons Breska)
  7. V poledne. (Vojtěch Pakosta)
  8. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  9. Romance o Černém jezeře. (Jan Neruda)
  10. KRAJINA. (Jan Červenka)