PŮLNOC.

Jaroslav Vrchlický

Dvanáctá bije – její zvuk mne z dum a snů víc nevyruší, toť v bludiště mých dum a muk jak bzukot muší. To znělo již nad hlavou mou, co tak jsem kráčel žití hluší, a tento drsný povel tmou v sluch marně buší. Ba tento neodvane hles, co hluboko mi srdce kruší, znám dobře hodin mroucích ples, memento duší. Dí každá: „Bylo, není již!“ Jdou za mnou nové, jiné, tužší se hrnou – větší jejich tíž – Mlčet jen sluší!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

299. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ HROBNÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  2. Zvonů píseň. (Růžena Jesenská)
  3. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  4. V nočním tichu. (Josef Václav Sládek)
  5. Večer teprv. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Po vichřici. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V HLUBOKÉ NOCI... (Růžena Jesenská)
  8. NETOPÝŘI (Jan Opolský)
  9. Po plesu. (Hynek Grunert)
  10. DUNÍ ZVONY... (Antonín Klášterský)