VĚJÍŘ.

Jaroslav Vrchlický

Vějířem třtin, kam zrak můž’ dosáhnouti, se modrá jezero a tiše směje; vějířem třtin labutě vidím plouti, půl tmavý stín a půl je zlato kreje; ni jívy lístek nechce vánek zdouti. Za labutěmi na jich tiché pouti sta leknínů se proplétá a chvěje; zřím v oko tvé, jen kdybys chtěla hnouti vějířem. Či nová pouta chceš mi ještě kouti a nechati mne zmírat bez naděje? A přece láska s tahů tvých se leje. Jí chtějí vlny ty mne zahrnouti, za krajek tvojich jež se vidím dmouti vějířem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

138. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  2. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  3. Rybníček je tak tichounký, (Gustav Dörfl)
  4. VIII. Já laňku vidím za šera (Vítězslav Hálek)
  5. NAD KALÍŠKEM. (Irma Geisslová)
  6. 4. Ticho – kolem jen mlejny klepou, (Václav Bolemír Nebeský)
  7. V. SIESTA. (Antonín Klášterský)
  8. TY A JÁ. (Antonín Klášterský)
  9. VZPOMÍNKA NA GARDSKÉ JEZERO. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Plápolá a zas je bod jen malý, (Josef Holý)