III. Starý pan učitel u školních vrat

Jaroslav Vrchlický

III.
Starý pan učitel u školních vrat,vrat
Starý pan učitel u školních vrat,vrat
se usmál, vlídně všem kynul. Děti se rozprchly v pole i v sad a večer hynul v mhách, hynul.
Starý pan učitel housle své vzal, tón za tónem ze strun hned plynul, sobě a Bohu snad hrál on a hrál a večer hynul v mhách, hynul. Ten s dětmi stálý a úmorný chvat přec v stínech večera minul! Kolem jda, cítil jsem, slyše jej hrát, s čím večer hynul v mhách, hynul! Slyšel jsem, kterak hrál – mnil, že je sám – jak zrnka by růžence vinul, tón každý mluvil vstříc noci a tmám, a večer hynul v mhách, hynul... 33 Starý pan učitel v zem shrben již, (zvuk houslí se čárně v dál linul!) nezřel mne v stínu, však uhod’ mou tíž a večer hynul v mhách, hynul! 34