VI. Což opravdu již umlkám?

Jaroslav Vrchlický

Což opravdu již umlkám? Ba, nechci tomu věřit sám, však datum přesvědčí mne, i Homer že si zdřímne. Byl čas, kdy vždy jsem píseň měl. Proč jsem tak dlouho oněměl? Což neměl jsem co říci k své duši stenající? Ach, ano, leccos jsem jí řek’, leč vlastního se slova lek’, a verš jsem nedozpíval, spíš v mlčení se skrýval. A vím, to klamný nebyl blud, to básnický byl pouze cud, co srdci nejvzácnější, tlít nechat v jeho skrejši. Dnes nitro své když přehlížím, tu z těžka již je zatížím závažím písně novým – teď líp si v chládku hovím. A na siestu patře svou, se dívám, jak se jiní rvou o lauru jeden lupen, jenž zítra bude ztupen.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

189. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. SOBĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XXIV. Za dar knih Byronových. (Josef Svatopluk Machar)
  3. BALLADA PRO DOMO SUA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MARKETKA. (Josef Svatopluk Machar)
  5. BALLADA 15. (Jiří Mahen)
  6. VČERA JSI BYLA MOU... (Roman Hašek)
  7. VZKŘÍŠENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MRTVÉMU BÁSNÍKOVI (Arnošt Procházka)
  9. Sirena. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ÓDA KU CHVÁLE VÝSTAVNÍHO VÝBORU. (Josef Lukavský)