XXV. Nové jaro klíčí ve mně,

Jaroslav Vrchlický

Nové jaro klíčí ve mně, cosi „Život!“ křičí temně, zatím jdu, neb dotýká se duše mé to jemně. Ano! Pokud jsem a žiji vzruchem, silou, poesií, myslím v dobru, cítím v kráse a se láskou spiji. Fantomy mne oblehaly, asketický klid mi lhaly a ta láska, jež je žití, mizela již v dáli! Za cíp jsem ji řízy chytil, za ní šílený se řítil, teď je má a plá a svítí, jak jsem nepocítil! Jenž ty řádky budeš čísti v lásce nebo nenávisti, jedno věz – má v žití každý jakés svadlé listí! Přes to dále! – Život nový, týž, jenž klíčí nade rovy resignace – sebevraždy... Jak? – Jen láska poví!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

192. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OKAMŽIK. (Josef Lukavský)
  2. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  3. Calmato. (Růžena Jesenská)
  4. ODHODLÁNÍ. (Josef Lukavský)
  5. 26. Nechápám jak, ale sardcem smělým (Jan Kollár)
  6. KDO PŮJDE SE MNOU? (Jaroslav Vrchlický)
  7. BALLADA 15. (Jiří Mahen)
  8. Fine. (František Švejda)
  9. Epistola. (Augustin Eugen Mužík)
  10. XVIII. (Jaroslav Vrchlický)