Mythologické sloky v jeseni.

Jaroslav Vrchlický

Ty různé, pestré barvy lesa, ten purpur, ta žluť krvavá jsou pouze rudý oblek Nessa, jejž zemi slunce utkává. Ta škodolibá Dejanira se v závoji mlh ukrývá, šat Herakla, zem, těsně svírá – a ona se jen usmívá. Teď jako velkou na hranici by vstoupla zem, tak v plápolech to žhne, ba každé na větvici ve javorů, bříz vrcholech! To velká hekatomba země; viz dřínů nach i brslenů, tu růžově to plá, tam temně, směs vločků, vln a prstenů! Mha jako dýmu sloup se valí přes ocúny, v nichž svítí luh, jak závoji taj ona halí, v nich rodí se nám nový bůh. Zem plna plodů, plna skutků, můž na svoji smrt klidně zřít. Proč srdce naše má dlít v smutku? My můžem zpívat, můžem pít! Ať větry roznesou v kraj světa třesk našich číší i náš ples: My zříme v jara květ, v hod léta, vstalť bůh, kde zhynul Herakles!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

52. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1.   Ve spadalé listí jsi hodila růži, (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ZAPADLOU KRAJINOU (Antonín Sova)
  4. Parnasie. (Adolf Heyduk)
  5. NA MÝTINĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PODZIM NA HANÉ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. Říjen. (Jaroslav Vrchlický)
  8. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  9. ROMANTIKŮV PODZIM (Božena Benešová)
  10. RANNÍ KOUT (Antonín Sova)