Milujícího přání.

Josef Wenzig

Ty, jenž z hlubin srdce svého Hojnosť kvítí zrozuješ, Milenci jím vzdálenému Poselství svá zvěstuješ: Země, matičko všech tvorů, Nebes choti spanilá, Vždy se těším, znamenaje, Jak se jeví láska tvá! Kéžby také, drahá máti, Srdce mého city, sny, Pučily se, vyrostaly, V roucho kvítků oděny! Kdyby vyrostly pak růže, Jí bych květy věnoval – Však ty trny, ostré trny? Ty bych sobě zachoval.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

115. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Útěcha. (Simeon Karel Macháček)
  2. RŮŽE. (Václav Jaromír Picek)
  3. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. I. Přeněžným jara dotknutím (Vítězslav Hálek)
  7. 31. S kyticí. (Josef Uhlíř)
  8. BÍLÁ RŮŽE. (Václav Šolc)
  9. Hezká Liduška. (Jan Pravoslav Koubek)
  10. 30. S kyticí. (Josef Uhlíř)