NÁVRAT JARA

Zikmund Winter

Dnes přišlo konečně: Cítím je v žilách svých, už proudí tělem mým a k hlavě stoupá mi, to jaro tajemné už vidím na očích: Dnes svítí věčným snem a tužeb dálkami. Už okna otevřte! Už dálky otevřte! Ať všemi póry snů z obzorů vnikne k nám! Své touhy napněte jak plachty na moři – já celou duši svou už jemu otvírám! Ba že je jaro dnes. To světlo na přístěnku! Roletou zelenou dnes cítím je až sem! Jak je dnes zpilý vzduch! – Oh, je tak krásně venku! Pozdravy z daleka! – – Tak teskně voní zem! Tak je dnes asi krásně celičkým zeměkruhem, je krásně v doubravách, je krásně na mořích! Co úsměv jediný jde záříc láska luhem, a je tak závratná a je tak sladký hřích! Už všechna okna vil, už dálky otevřete – ať duše pocítí svůj věčný smysl dnes, ať věčno divných snů na jejích luzích vzkvete, ať Srdce praporem si zavlá do nebes! Co bílé družičky sny světlé chorovodem, hle, v dálky putují dnes v bílých liniích, zelení věnčeny, se odpentlují z Duše, po cestách nesčetných se květin sype sníh! Svět celý proměněn. Jaké to proměnění! Duch nebem zakrouží po něčem velikém – co tu hned myšlenek k nám přijde v roztoužení – oč duše světem víc, oč srdce básníkem! Jak budem nyní žít? Zas znovu probuzeni, zas plni velkých tuch a tvůrčích rozvratů –: Chcem uctit v sobě Věčnost a v svatém opojení pochopit mysterium věčných návratů! Je duše dcerou Lásky, je její hudba věčná... Kdo tolik jejích snů a tužeb ukojí? Rozpjala k bolesti svá křídla nekonečná, své oči obrací k věčnému Prazdroji! Co mořem tvůrčích tuch se svíjí v sladké muce, já všecek udiven zřím celou duši svou – jak celá v extasi své dlouhé spíná ruce a Velkou Přírodu velebí modlitbou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

739. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TEĎ TEPRV...*) (Xaver Dvořák)
  2. ČERVNOVÁ NOC (Stanislav Kostka Neumann)
  3. BLAHOVĚST JARA. (Zikmund Winter)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  5. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  6. Melancholická chvilka. (Milan Fučík)
  7. Píseň touhy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NOC U DĚŤÁTKA (Jan Opolský)
  9. ÚSMĚV ŽIVOTA. (Otokar Březina)
  10. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)