NÁLADA

Zikmund Winter

Je Duše jako tichá hladina, vše odráží se na ní měkce, snivě, pár labutí si na ní usíná s útlými krky, snících zádumčivě. Jak že je krásné z dálky naslouchat sen zvuků violy, v němž labuť pousíná, kdy tichý vánek řekou počne vát – jak že je sladké čísti Lamartina! V té tvarů čistotě, v té exaltaci tiché, jak krásné je, co, milováno, nyje – tak malována útlým štětcem Psyché, je sama diskretnost a harmonie.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

20. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 8. Krásný jest zvuk, který vychovaly (Jan Kollár)
  2. 168. Spí v tom hrobě hudec, v čistém duši tónu vypustil, (František Sušil)
  3. VEČERNÍ NÁLADA. (Adolf Brabec)
  4. Ó tóny, tóny, tajuplně květy, (Fanda Šimková-Uzlová)
  5. Poesie. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Stará viola. (Antonín Sova)
  7. BALLADA O VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  8. Andante. (Milan Fučík)
  9. KLID JARNÍHO VEČERA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  10. PRAŽSKÉ NOCI! (Jaroslav Vrchlický)