H. VOGELER.

Zikmund Winter

Tak jsem to také snil, tak jsem to dávno snil... Ty stromy, květiny, ty útlé dívky, světla, ta děcka čistotná v tom snivém slunečnu – ta něha třepotavá, radost bytí světlá, ta celá mladá zem’, jak by jen v pouhém snu v tom roztouženém vzduchu milostně tak zkvetla, že na všech lících, vlasech, šatech, věcech všech se obráží v úsměvném údivu –: to celé moře barevného kvítí, jež v trávě, v květináčích v oknech něžných vill, jak žití plamínky snivě a sytě svítí – tak jsem to také nějak dávno, dávno snil... Tak jsem to sníval vždy a, dítě, přál si sdělit, tak jsem to, dorostlý, přával si v dílo vtělit – ty nejjemnější kmity, nejsnivější svity, ty blaha smyslného nejsubtilnějšího city, ty tisícerých stesků něhy tisíceré – oh, šťastné dítě Věčna, snivý Vogelere! Mít ženu-princeznu, tak útlou jako sen, s ní vládnout v divné zemi, kde je vše jen jak sen, a malovat: jak vstává čerstvý den, jak v snivé dopoledne žluté slunce svítí na silně vonící a dětsky snící kvítí – a když se snese modrý podvečer: jak zvláštní širý vzduch, pln dálných, dálných sfér, šumí a zpívá kolem šerých vill – co z oken žluté, snivé světlo svítí, a v stínu zahrádky tajemně vzhůru voní, tak sytě, snivě voní tisíceré kvítí. – Tak jsem to také dávno, dávno snil... Malovat duše své nejpůvodnější sen, své lásky k duši věcí nejdůvěrnější sen, se všemi odstíny tak, v něze tisíceré – oh, Králi v říši snění, šťastný Vogelere!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

105. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEZAPOMENUTELNÝ SEN. (Zikmund Winter)
  2. PROPAST. (Josef Holý)
  3. PRAŽSKÉ NOCI! (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  5. Stromy jsou v květu (Antonín Sova)
  6. Půvabná vyhlídka. (Alois Škampa)
  7. Pomněnky. (Emanuel Züngel)
  8. Jak krásně u nás bývalo. (Adolf Brabec)
  9. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. NA STARÝ KLEN (Stanislav Kostka Neumann)