Na české hranici.

Emanuel z Čenkova

Na jihu Čech znám tichý, malý kout, jenž dřímá v lůně hor a věnci lesů; tam z duše chtějí písně vylétnout a jásat ve slavičím, sladkém plesu, být volny, nesepjaty jařmem pout. Však cos mi ladí duši do stesku, když zřím ten kostelíček vetchý, malý, jenž na stříšce má plno netřesku: tu vzpomenu, že v něm se modlívali osmahlí sedláci dřív po česku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

142. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Švanda dudák. (Svatopluk Čech)
  2. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. V Šilinkově důlu u Rychmburka. (Adolf Heyduk)
  4. Pošumavský kraj. (Adolf Heyduk)
  5. Švandovy dudy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Rosa jara v duši se mi lije, (Josef Holý)
  7. V BOUŘI (František Šimeček)
  8. PÍSEŇ. (Josef Lukavský)
  9. Před Husincem. (Adolf Heyduk)
  10. PTÁKU V KLECI. (Viktor Dyk)