U psacího stolku.

Emanuel z Čenkova

Před lety suchá slečna diktovala jí řadu nudných vět a ona psala a čas jak v poutech z olova se vlek... Na stole čínská pagóda se smála, a s kalamáře luk pjal Amorek. Ve vážné komnatě to snivé dítě vždy nuda splétala v své děsné sítě a rtíky nutila mu k zívnutí, ač učitelka cudná ostražitě hlídala každé těla pohnutí... Se zlatou ořízkou teď lístek píše, jí v mladém srdci divné jaro dýše, ó jaký ples a žár a slasť a vděk! Se stolu pagóda jen kývá tiše, a slova diktuje jí Amorek.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

444. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  2. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  3. báseň bez názvu (Bohdan Kaminský)
  4. HLOUPÝ „JOZÍFEK“. (Ferdinand Tomek)
  5. báseň bez názvu (František Zavřel)
  6. V přístavě. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Událost. (František Kvapil)
  8. Mezi zn. 106. a 107. Letní čas byl, větřík vůně dýchal, (Jan Kollár)
  9. Návštěva slávy. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ČTENÁŘKA. (Karel Václav Rais)