(Učiteli.)

Emanuel Züngel

Jako slunko za jarního rána na květné se luhy usmívá; tak buď blaženost Ti čistá dána, ježto růže v cestu rozsívá. Žádná nekal žití Tvoje zloba, v srdci dli vždy radost vábivá, blahá s blahou střídejž se Ti doba, mír ať svatý s Tebou přebývá. Rychle sešliž pomoc svou Ti nebe, když se trud a bol Ti navěží, i zachovej ve zdraví vždy Tebe dlouho vlastenecké mládeži. S radostí si budem zpomínati s okem slzou díků skráseným, na dobu, kdy přáno naslouchati bylo nám Tvým slovům vznešeným. Až však nebe změní naše dráhy, které rozloučí snad navždy nás, ó pak přej nám, pěstiteli drahý, milé, sladké upomínky hlas!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

65. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. (Dobrodincům.) (Emanuel Züngel)
  2. II. (Josef Kubelka)
  3. V. V den jmenin Svých ó slyšte dítek hlas, (Herma Pilbauerová)
  4. 12. Co od kolébky do skonání (Josef Uhlíř)
  5. 127. Vše, co lidi šťastné činí, (Eduard Just)
  6. 1. Na B**ka. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  7. II. Drahý otče! (Herma Pilbauerová)
  8. 84. Poněvadž Tě ráda mám, (Eduard Just)
  9. 30. Ku výsosti nebes spěje (Eduard Just)
  10. (Kmotrům neb příbuzným.) (Emanuel Züngel)