Velký pátek.

Emanuel Züngel

Vlast naše velký, tichý chrám, v něm vysoké oltáře a národ v prachu kleče tam na prsa sklání tváře. To ticho dumné, hrobové tak zbožné city rodí, jak tušili by duchové, že Bůh tu s námi chodí. Oltáře velký bílý kříž na černém rouchu kryje a pohnutým kněz hlasem již čte národa pašije. Stranou pak velký, temný hrob své hrůzy rozesílá, pomník to truchlých, dávných dob – hora to kletá, bílá... Tam národ s čelem zastřeným, s vzdechem se mutným kloní a velkou okem skaleným tu na zem slzu roní. A líbá svatou onu zem a prsty v ní má vryty, jak by chtěl v bolu zoufalém z ní vyrýt poklad skrytý. Již dozněl čtoucího tu hlas a národ ještě klečí; jak by ho nehnal z chrámu čas ni mocné slovo něčí. A klečí v tichém modlení, za slzou slza kane – i čeká, až o vzkříšení též jeho spása vstane!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

151. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O hodinkách. (Ladislav Quis)
  2. Za šera večerního. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  4. LXXI. V svatojirském chrámě blíž oltáře (František Jaroslav Kamenický)
  5. SONET VÁNOČNÍ. (Vladimír Houdek)
  6. POHŘEB SEBEVRAHA. (Ferdinand Tomek)
  7. LVII. V dum koutu stajeném se kaple mrtvých šeří, (František Leubner)
  8. Večer po vzkříšení na bílou sobotu. (František Leubner)
  9. DĚLNÍKOVA NEDĚLE. (Adolf Bogner)
  10. VYSNĚNÝ KRAJ. (Božena Benešová)