Pod starým praporem.

Svatopluk Čech

Výše ten prapor červenobílý, hrdě ať zase k nebesům vlá, v pažích ať nové procitnou síly, k činům se vypne pravice mdlá, znovu se vzpruží kročej náš vratký, naděje smělá rozjiskří hled – za čest a právo, za drahé statky veselo v před! Slyšte, jak šumí prapor ten starý o mrtvých recích, nad nimiž vlál, kolikrát nesl odpůrci zmary, kolikrát v záři vítězné plál – V krvavých cárech, do prachu kleslý stlíval pak žalně po mnohý čas, ale zas ruce věrné ho vznesly v nebeský jas. Splýval nám, bratři, na mladé spánky, budil v nich roje vznešených dum, zdouval se pyšně jarními vánky, zněl nám jak orlích perutí šum – Ale pak čela klesala, stydla, mdloba nám ruce spoutala všem, prapor náš svěsil mohutná křídla, schýlil se v zem. Pohleď, ó lide, záští jak šlape drahé ty třásně v nepřátel smích, lecjaká noha po žerdi tlape, ruměné krví praotců tvých. Prapor, jejž slzy nadšené světí, má-li jim směšným strašákem slout, má-li zde tlíti hříčka jak dětí, hozená v kout?! Druhdy jsme pod ním v lopotném boji snášeli hojně strastí a běd, mnohdy se chvěli v tísni a znoji, ale přec chutě kráčeli v před. Skloněn je teď, a škůdce si praví, navždy že vypad’ ramenům mdlým, korouhev kleslá v posměch mu žhavý, v potupný šprým. Bratři, zda plápol hněvu a studu mdloby vám chmůru nepudí s čel? Raději nazpět do těžkých trudů, v zápasy, strasti, do deště střel! Svěží zas v pažích najdeme síly, vytryskne znovu nadšení zdroj, – vzhůru zas prapor červenobílý vytyčme v boj!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

68. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MATKÁM NEZROZENÝCH. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. Běh časů. (Jan Pravoslav Koubek)
  3. Hoj, slyšíte hromy bít? (Karel Leger)
  4. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  5. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  6. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  7. Hrobové se otvírali... (František Leubner)
  8. MY CHCEME BÝT! (Eliška Krásnohorská)
  9. Pryč s otročením na věky! (Jaroslav Martinec)
  10. TATÍKU ŽIŽKOVI. (Eliška Krásnohorská)