V Lednu.

František Ladislav Čelakovský

Půlnoční zanechav krystalové tvrze, Uzděné na holém, věčnětichém lebu Zemním, přes naše zas zpurně letěl kraje Chmourný kmet – šedivý Leden. Let zdálný jeho my jedva uzírali, Soptících severů hvižděla nad hlavou Již naší bujará spřež, diamantový Táhnouc vůz, na voze kmeta. On však mžitkoletých jen popoháněje Břitkým dlouhokopím mnul z obočí mraky Jíní, a sněhu sil chumle nevídané Medvědím kožichem třesa. Ostrý byl letu tok, hrůza byla sněhu: Však ostrost severů, hrůzy ani sněhů V závějích nemaří nám Slovanů vděky, Neshasnou Slovanů hněvy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

189. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA VÝŠI HOR. (Eliška Krásnohorská)
  2. XXIII. NOVINA. (Petr Křička)
  3. Při sanici. (Adolf Heyduk)
  4. ZIMNÍ POCHOD. (Karel Červinka)
  5. V zimním soumraku. (Josef Václav Sládek)
  6. V PROPASTI CIZOTY. (Eliška Krásnohorská)
  7. Na saních. (Josef Václav Sládek)
  8. Partie na saních. (Emanuel z Čenkova)
  9. Sonet o zimní noci. (Josef Svatopluk Machar)
  10. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)