II. Jen píseň, jež se k nebi volně vznáší,

Emanuel Čenkov

Jen píseň, jež se k nebi volně vznáší, trud srdce tvého na čas pozaplaší. Než epigramten působí ti muku, čím více napínáš tetivu luku. A jeho šíp, když svoji obět skolí, ty cítíš, že v srdci vlastním bolí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

51. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Časová píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Dlouhá píseň. (Adolf Heyduk)
  3. I. Jsou písně radosti – hrou zvonků chřestí (Emanuel Čenkov)
  4. MOUCHA. (Emanuel Čenkov)
  5. Nové písně. (Adolf Heyduk)
  6. politická píseň (Stanislav Kostka Neumann)
  7. HOŘKÁ PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  8. Disticha. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Láska v písních. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. ZA † ANT. KLOSEM. (František Serafínský Procházka)