EPIGRAM O BIBLIOTÉCE.

Emanuel Čenkov

Nad Prahou v parku starý klášter leží, jenž k nebi zdvíhá dvojici svých věží. V šer síní mrazných zřídka vstoupí noha, kde do knih tlustých zavřeli kdys Boha. Kdys v aulách universit řeči skvící – teď mrtvě folianty s vepřovicí, nečteny, spjaty v těžkých sponách, leží v tom tichém domě, sídle bílých kněží.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

319. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Můj domov. (Josef Svatopluk Machar)
  2. DVA VĚKY. (Antonín Klášterský)
  3. Hřbitov v Pise. (Antonín Klášterský)
  4. NEDĚLNÍ ODPOLEDNE VE STARÉ ULIČCE. (Emanuel Čenkov)
  5. Až na kraj města!... (Emanuel z Čenkova)
  6. OBRAZ. (Antonín Klášterský)
  7. JARO NA KAMPĚ. (Antonín Macek)
  8. NA NÁBŘEŽÍ. (Antonín Klášterský)
  9. NOC. (Josef Svatopluk Machar)
  10. NA CHRÁMU STUPNÍCH. (Antonín Klášterský)