VÝHLED Z DÍLNY BÁSNÍKOVY.

Emanuel Čenkov

Prejzy střech já z okna svého zřím, z komínů jich šedý krouží dým. Z ulice hřmot aut, šum chodců hučí, předeno snů rve a duši mučí. Celý dům, jak léta denně žil, tak i dnes se k žití probudil. V pracovnu mou kluků křik se vnáší – nádobí třesk – koberce kdos práší. Božský Hugo v slávě kmetských let z knihovny upírá na mne hled... Na křídlech snů letím v dálku k moři, stříbrem plamenů kde slunce hoří, kde vzduch, vůní řas a sosen pln, modře splývá v hudbu věčných vln, víla snů kde sedá na skalinu, loď když lidskou zří jak záblesk stínu, v touze spíná ruce úbělné a v plam zžíhá oči kouzelné...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

208. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  2. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  3. báseň bez názvu (Antonín Sova)
  4. VIATICUM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Bílý holub. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Praze. (Antonín Sova)
  7. Pozdrav Šumavy. (Emanuel z Čenkova)
  8. Notturno. (Emanuel z Čenkova)
  9. Studie. (Antonín Sova)
  10. Květnová reverie. (Antonín Sova)