JARNÍ FEUILLETON.

Emanuel Čenkov

Ven za města bránu od svých žurnálův a knih vyšel jsem v šíř lánů, z jara, zasmušen a tich. Strání bok byl holý, pokryt souší loňských trav, z procitlých však rolí (milencům všem na pozdrav) skřivan stoupal vzhůru, jak by andílek jej táh za pavoučí šňůru skrytý v modrých výšinách. Zachvěl jsem se sladce, bylo mně, ach, divně tak, jako při pohádce zíral na mne dívek zrak. To tak gymnasista, jenž si hledá první rým, když ho láska čistá spila vínem lahodným. Kráčel jsem tak v touze jak hoch v slastném neklidu, ženy jenž zná pouze ze snů, z veršů v Ovidu... Když se počlo šeřit a mha padla v kyprý lán, tu jsem nechtěl věřit, jarní sen že dozpíván!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

152. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  2. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  5. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  6. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  7. VLAŠTOVKY. (Antonín Klášterský)
  8. Nad svými starými verši. (Viktor Dyk)
  9. ZA DNŮ BŘEZNA DEŠTIVÝCH. (Emanuel Čenkov)
  10. PRÁVO JESENĚ. (Jaroslav Vrchlický)