Růžové poupátko.

Bohuslav Čermák

Růžové na kři poupátko slzičky roní tesklivé, v mlzné ach dáli ukrývá slunce se jemu zářivé. Srdce mé jak to poupátko v nevlídné pláče samotě, hory mu doly uclání v mlhavé štěstí mrákotě. Dávno již vyšlo sluníčko, na keři růže zavání, nešťastné však to srdce mé v beztěšném hyne zoufání. Nikdy mu blaha nevzejde z dálavy slunce zlaceno, v tichounké dřímá mohyle, na vždy mé štěstí ztraceno.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

637. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. Dívka k zapadajícímu slunci. (Václav Jaromír Picek)
  4. Útěcha. (Simeon Karel Macháček)
  5. RŮŽE. (Václav Jaromír Picek)
  6. 15. Netrhej. (Jan Petr Jordan)
  7. O DUŠIČKÁCH. (Adolf Heyduk)
  8. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  9. Tvá láska – bledá růže. (Adolf Heyduk)
  10. XIX. Mezi děvami ty‘s, milá, (Jan Vlk)