Zda si někdy vzpomínáte?

Jan Červenka

Moje paní, moje paní, zda si někdy vzpomínáte? Zda-li pak ty šťastné chvíle časem ještě v mysli máte? Zda si někdy vzpomenete na to jedno srdce skromné, které pro Vás otročilo, ale vrahem bylo pro mne? Ó, to srdce jest již mrtvo! Bez Vás nemohlo žít dále... Oh, má paní, nevěřte mi! Ono pro Vás žije stále! Vraťte se a uslyšíte, jak se zmítá, chví a stená a jak krvácí, jak rána dýkou znovu otevřená. Vraťte se a uslyšíte, kterak lká, pták šípem sklaný, a jak bije v stěny prsou, jak za živa zakopaný.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

445. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ty, půdo česká. (Růžena Jesenská)
  2. Slovensku. (Rudolf Pokorný)
  3. ŽÁRLIVÁ PÍSEŇ (Jiří Mahen)
  4. XI. Proto jsem k vám nešel, byste žalovaly, (Karel Babánek)
  5. I. Dokud dětinství nám ještě srdce krylo, (Josef Václav Frič)
  6. 169. Že haním tě? Ne, nevzpomínám ani, (Adolf Heyduk)
  7. VIII. (Rudolf Pokorný)
  8. LÁSKA A ŠTĚSTÍ. (Josef Kubelka)
  9. ZA HROB. (Karel Václav Rais)
  10. CESTOU (Alfons Breska)