Dnes jsem ji viděl!

Jan Červenka

Dnes jsem ji viděl! Slunce paprslek tak nepronikne tmou, jak obraz její mou duši naplnil v tom okamžiku, jak každý rys mi strnul v obličeji. Krev ustydla mi v žilách, plamenem v ně srdce šlehlo v náhlém zanícení, že skráně žárem chvěly se i mrazem tak divokým, jak ledu s ohněm vření. A tu jsem poznal, jak je nicotnou a vetchou lidská vůle, na kolena jak padá rozum, promluví-li srdce, a kterak srdce velkým činí žena!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

675. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Strach. (Boleslav L. Černý)
  2. Obět (Xaver Dvořák)
  3. Snů horkých krev. (František Sís)
  4. STUDENÁ KRÁSA (Antonín Sova)
  5. Sentimentální žádosti (František Gellner)
  6. KDYŽ BLEDÝ SVĚTLA PROUD... (Jan Opolský)
  7. SLZA (Arnošt Procházka)
  8. SRDCE (Xaver Dvořák)
  9. TULAČKA (Růžena Jesenská)
  10. Rozkoše pěna vyráží na rty. (František Sís)