NA ROZLOUČENÍ.

Jan Červenka

Ne ne! Víc nikdo nespojí, co čas a osud rozdvojí, my nesejdem’ se více! A jestli někdy po letech se spatřit’ dá nám žití spěch, jak písmo v hrobních kamenech již budou naše líce. Co sliboval ti mladý věk, to vyrvi ze svých vzpomínek, to lži jen byly klamné. A je-li dosud jaký cit v tvém dobrém srdci pro mne skryt, hleď navěky ho utajit a nemysli víc na mne! Jeť elegií život ten, jíž nápěvem je vzdech a sten, jež psána hrobu slohem. V ní jako hračka bezcenným je srdce se vším citem svým, v ní s prvým ruky stisknutím si všecko dává s Bohem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

68. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Setkání. (Jaroslav Vrchlický)
  2. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  3. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 7. Uložili k nebes míru (Josef Kuchař)
  5. Ó, NEVĚŘ... (Karel Červinka)
  6. PRO DOMO SUA (Vladimír Frída)
  7. Čím do let dál. (Jaroslav Vrchlický)
  8. J. ARBESOVI. (František Serafínský Procházka)
  9. Lermontov. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZŘÍCENINA. (Herma Pilbauerová)