PLUH.

Karel Červinka

Brázd rýhy přede mnou se táhnou do daleka, a slunce západní v zem’ rozjízvenou kane, prsť žírná, černavá je bez hrud vlhká, měkká, i hlína zavání z té plochy rozorané. Den celý chodili tu s pluhem bujní koně, a vozy po cestě tu líně vlekli voli, šel s režnou zástěrou rozsévač po záhoně, a teď ten podvečer se zdá být smutný v poli. Už noc jde pomalu. A černé brázdy zejí jak rány na těle, jež oblila krev ssedlá, poslední oráči už v mlze odjíždějí, a dávno pasačka tu krávy kolem vedla. Jen pluh zbyl na poli a s barvou země splývá... Měsíční paprsky se lijí v ticho teskné... Však oko upřené když déle v tmu se dívá, pluh onen rozezná... A zdá se, že se leskne...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

216. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šafář. (Karel Leger)
  2. BŘEZNOVÁ HYMNA ROZSÉVAČOVA. (František Taufer)
  3. Ve žních. (Ferdinand Tomek)
  4. Českou vískou. (Otakar Mokrý)
  5. ORÁČOVA PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  6. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. NEŽ SLUNCE ZAPADLO. (František Serafínský Procházka)
  8. Bolest při západu. (Jaroslav Vrchlický)
  9. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  10. PÍSEŇ O ZLATÉ PŘÍLBĚ (Jiří Mahen)