DÍVÁM SE OKNEM Z JIZBY. ZA JARNÍHO DEŠTĚ.

Karel Červinka

Dnes je mi smutno. Ticho ospalé když ulehlo si i v koruny stromů. Do oken déšť mi bije zoufale, a housátek tlum navrací se domů. Já v mokré trávě jejich vidím chvat, jich zlaté peří žloutne ve tmě bláta. Nepřestávají kapky v okno bubnovat, a jarní večer tichý chvátá, chvátá, chvátá. A v duši cítě zbytky z ošumělých dnů, žal cítě nad tím, co mi bylo vzato... Já už se nevznítím a už se nepohnu, když marných snů zřím v blátě lesknoucí se zlato.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

203. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. SKIZZA. (Karel Červinka)
  3. VICHRU A DEŠTI VSTŘÍC. (Emanuel Čenkov)
  4. MŽIVÝ DEN. (Karel Červinka)
  5. JITRO. (Karel Červinka)
  6. POSLEDNÍ TRÁVĚ (Antonín Sova)
  7. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  8. XXVII. Je smutný večer, tesklivý – (Karel Babánek)
  9. DOMOV (Božena Benešová)
  10. V horách (Antonín Sova)