PÍSEŇ ÚLEVY.

Karel Červinka

Den zhasínal v záplavě rudé, krajinou soumrak se chvěl. s žalem, jenž po všem tu zbude, jsem letními nivami šel! Co kobylek chřestot zmlkkolem, žab píseň co nesla se v dál, co chladivý vítr zas polem dnu po parném tišivě vál, co vonělo všecko kol seny, jen z řeky smích dětí v tmu zněl, prachem dne znechucen, zmdlený jsem letními nivami šel. Tak promarniv všecko tady, sám sebe dav životu v plen, jsem v dálkách snů obléhal hrady, dnes vracím se pohroužen v sen, mdle v ňadrech srdce mi buší, cit ještě zas v ňadrech mi šlehá, ó, jaká to podivná duší dnes zase mi přetekla něha! Ó, jaký to večer dnes vonný, ó, jaká to cesta zas jest! v tmě sotva že dozněly zvony, na nebi tisíce hvězd, a měsíc vyšel zas žlutý a nad statkem visí teď, svit rozlil se ve vrbin pruty, jak blýská to tlumeně, hleď! – Splav hučí z par v píseň tu tichou, v niž zabral se zvlhlý pruh niv. Mdlá vlhkosť se rozléhá líchou, jak za dne tu nebyla dřív, zemvychládá v parách se tajíc, netopýr z šedých vzlétstřech, co k zelništím hopkoval zajíc, a koroptve křikly kdes v snech. I bylo mi, jak jsem to slyšel, noci, jak vnímal jsem div, pod hvězdami, pod něž jsem vyšel, tak, nikdy jak nebylo dřív. Co v tmavší se stíny kraj halil, co měsíc tkvěl nad starou tůní a žlutý svit do kraje nalil, – tu duše přetekla vůní, a podivné bylo v teplo, a časem jen bleskem hvězd to s povrchu v hlubiny šlehlo, ó, tam, kde tma nejhlubší jest! Jak rytíř, jenž z cizích jde služeb, tkví v pochvě mu po krvi meč, z těch dálek, v něž divý rej tužeb jej zahnal kdys ve marnou seč, a v daleku jeho svál stopy, teď návratu svého se leká co na pleci houpe se kopí, noc rytíře objímá měkká – – I klesnu s zmařen, vznícen, – planu a hořím , v dní bědných tu pohlcen jícen, ó, v prázdno těch šedivých dní, jak na smrť kdož v ložích jsou choří, též cítí ji v hlavách svých kvést, co horečka poslední hoří však úlevakonec jest – – –

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

295. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMOV (Božena Benešová)
  2. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  4. NÁHLÁ NOC. (Božena Benešová)
  5. VEČER. (Karel Babánek)
  6. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  7. OHLASY NEJNOVĚJŠÍ POESIE ČESKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  8. V ČERNÝ DEN. (Alois Škampa)
  9. Na kraji lesa... (Adolf Brabec)
  10. None (Karel Leger)