VOZY VENKOVANŮ.

Karel Červinka

Ó, choří z venkova! Ó, všichni nebozí! Na dvůr je přivezli k nám z vesnic povozy, tuším, horami se po skalách vůz vlek’, – a teď je skládají do lehkých nosítek... Ó, vidím, na voze muž vyzáblý se zdvih’, a sluha špitální, hle! chodí kolem nich a zdola jeptišky se mihl černý šat, – hádám, z venkova jdou v město umírat! myslel, horami když vracel jsem se z cest, jak zdrávo na skalách v těch malých domcích jest, a teď muž chorobný s tím usmíváním mdlým z hor blízkých modravých je smutným poselstvím! A již ho složili a zvolna v špitál jdou, jej dcera provází, též s tváří ubledlou, ó, štěstí! neviděl jsem, jak se loučili, – zpět samo plačící jde děvče za chvíli. Teď zpátky pojedou přes hory lehčeji, neb lékař potěšil je malou nadějí a jedna odbila, slyším o třetí po horách, po skalách vůz prázdný hrčeti...

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

459. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  2. PÍSEŇ ZE SEDMNÁCTÉHO STOLETÍ. (Irma Geisslová)
  3. Sonet o chocholouši. (Josef Svatopluk Machar)
  4. None (Antonín Sova)
  5. XLIII. Na chrámových stupních kajicnice (Jaroslav Vrchlický)
  6. FRANCII (Růžena Jesenská)
  7. Až na kraj města!... (Emanuel z Čenkova)
  8. SETBIUS (František Gellner)
  9. Mstitel. (Adolf Heyduk)
  10. Květnová reverie. (Antonín Sova)