STROP.

Karel Červinka

Když zraky pozvédnu, jen zčernalý strop zřím, a náhle mrzutý a něčeho se hroze na postel železnou je zase obracím, toužím po slunci a toužím po obloze!... Ten strop mně nepřeje ni trochu oblohy a vzduchu čistého, jenž shora k nám by vnikal, na něho zadíval se chorý ubohý, když tady v bolestech na loži, jak , vzlykal. Ten strop mně nepřeje! Chci dýchat čistý vzduch, chci vidět oblaka do dálky, dálky jdoucí!... Je dlouho nebílen a mračno vyschlých much tam uzří v pavučí zrak hasnoucí a mroucí. Zrak zpola vyhaslý v posledním tažení, když rukou ledovou Smrť na prsou již zebe, se dívá na něho (jak teď ve snění) a strop je zlodějem, on krade mu kusnebe!...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

204. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMOV (Božena Benešová)
  2. DOBRODRUH (František Gellner)
  3. Chladné dni. (Stanislav Kostka Neumann)
  4. VE CHVÍLI ZÁVISTI (Otokar Fischer)
  5. PRAELUDIUM. (Karel Červinka)
  6. Topoly. (Antonín Klášterský)
  7. Srdce mi plápolá, zrak do kraje hroužím, (Josef Holý)
  8. VSTUP DO CHRÁMU (Xaver Dvořák)
  9. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  10. Mezi květy, sluncem, písní. (Růžena Jesenská)