ČTRNÁCTILETÁ.

Karel Červinka

ČTRNÁCTILETÁ.
Když poprvé s ním procházkou šla sadem a pocítila lásku v srdci mladém, – neb před tím ještě pro své panny žila, – ráj svého štěstí sobě vykouzlila. On hrdinou byl a jí vše se koří, – v takovém mládí člověk svět si tvoří, v němž svoje touhy v sladké formy ztají!... Jak bude krásné, až On zulíbá ji! – Pak v objetí mu štěstí žití vysní, a vše mu řekne, co ji trápí, tísní, vše řekne mu a se vším se mu svěří! Ó, jak je šťastna! Dosud v štěstí věří! Ó, kterak blaží srdce láska prvá! Ó, škoda, že jen chvíli štěstí trvá! – Ráj záhy ztratila a ne svou vinou: Za měsíc v sadě potkala Jej s jinou... [59]