Byl jasný tichý soumrak jarní(J4f)
kdy zabloudil jsem cestou v údolí(J5m)
v jehožto čarokrásné okolí(J5m)
nevnikli paprskové žární(J4f)
Tu květ i kámen v náruči se svírá(J5f)
tu doubec mladý skálu podepírá(J5f)
jak stesk i naděj v mém se ňadru snoubí(J5f)
tak balvan větve tvořily tu loubí(J5f)
V něm kráčí noha měkkém po mechu(J5m)
a není šumu není povzdechu(J5m)
v těch končinách jen vonné ticho vládne(J5f)
a sny však žití není žádné(J4f)
Již obláčkové růžotvární(J4f)
a červánkové usměvaví(J4f)
blednouce níž a níže táhli(J4f)
kdy vykročil jsem z tiché houšti(J4f)
ve obzor šírý neobsáhlý(J4f)
Aj velebně se v hory spouští(J4f)
ten hvězdný závoj všehomíra(J4f)
a jeho zásvit mihotavý(J4f)
podával mír a klid mně z šíra(J4f)
I pohlížel jsem od houštiny v dáli(J5f)
kde k cíli rozvinou se bílé cesty(J5f)
an keře vůkol něco zašeptaly(J5f)
a mihnulo se něco mezi klesty(J5f)
Rozhrnu větve aj tu skála šedá(J5f)
a žena jakás v jejím chladu sedá(J5f)
Nu žena jakás Vlasy rozpoutané(J5f)
a tělo bídně přioděno v cáry(J5f)
Tak rozervána jak by život celý(J5f)
jen ostré byl jí ukazoval spáry(J5f)
a nikdy polštář blaha měkký skvělý(J5f)
Osmahlé tvrdé se jí ruce chvěly(J5f)
kdy pletly z bejlí věnec neumělý(J5f)
a dovinutý rvala opět v kusy(J5f)
a zelení kdy smutné z něho kane(J5f)
tak smála se jak ten kdo v ňadru dusí(J5f)
přetěžké boly toužné rozplakané(J5f)
A pro nové se kvítí rychle zvedla(J5f)
i stanula aj snad že mne tu shlédla(J5f)
Jaký to výkřik Srdce se mi chvělo(J5f)
A na rtu mém cos horoucího lpělo(J5f)
A na hrudi jsem jakýs tlukot cítil(J5f)
a v oči mé žár jiných očí svítil(J5f)
ó bože jaký žár(J3m)
To lokte její objaly mé tělo(J5f)
co lvice krutý spár(J3m)
A líbala mi oči ústa líce(J5f)
a plakala i hned se smála zas(J5m)
a ve mně srdce jen se chvělo(J4f)
Pak na skálu mě vedla v luny jas(J5m)
a naklonila na mé rámě čelo(J5f)
i hleděla mi okem v oko snivě(J5f)
Ach bože můj co za divnou to krásu(J5f)
Kdy zaklopila dlouhou černou řasu(J5f)
jak ze mraku by hvězda byla plála(J5f)
a kdy se takto tiše zadumala(J5f)
jí taká se rtů ladných vůně vála(J5f)
co z vadnoucího poupěte by růže(J5f)
Pak opět oko zablesklo se divě(J5f)
a mrak jí čelo svírá úž a úže(J5f)
a ona sedí na kamenném trůně(J5f)
nad ní se kloní šeré dubu snětí(J5f)
co náruč duchů temna v rozepjetí(J5f)
pak slza praví že ta hlava stůně(J5f)
Před námi opět kraj se rozevíral(J5f)
I vztáhla ruku za ní já jsem zíral(J5f)
A luny zář co kouzelnou by mocí(J5f)
rozlila denní světlo tmavou nocí(J5f)
Tam na obzoru v daleké to dáli(J5f)
chaloupky nízké bělosvitné stály(J5f)
Kol nich se dolem potok jasný vinul(J5f)
a s pobřeží háj zelenavý kynul(J5f)
z luhů páry houpaly se tiše(J5f)
jak obraz ten by nesly výš a výše(J5f)
Tam domov můj Tam jitra zář mi svitla(J5f)
tam první vesny růžinka mi kvitla(J5f)
v mé ucho zněl tam první lásky hlas(J5m)
Ach bože můj kdy shledáme se zas(J5m)
Tam života jsem první žila chvíle(J5f)
tam uzřela jsem tváře dobré milé(J5f)
a nad zeleným hájem slunka jas(J5m)
Ach bože můj kdy uvidím to zas(J5m)
Tam sedala jsem v háje měkkém mechu(J5f)
a v poli věnce vila Mému vzdechu(J5f)
tam odpovídal snivě zlatý klas(J5m)
Ach bože můj kdy bude tak to zas(J5m)
Tam poznala jsem hocha milé tváře(J5f)
milejší květů slunka jasné záře(J5f)
To dávno již to dlouhý dlouhý čas(J5m)
Kdy sejdeme se zas(J3m)
Ó však tě mám Tys můj Mlč mlč můj hochu(J5f)
a měj mne rád zas jako dříve trochu(J5f)
již dávno nezněl mi tvůj sladký hlas(J5m)
již dávno tvůj jsem nelíbala vlas(J5m)
a kdož to ví kdy sejdeme se zas(J5m)
Ach jak mne k ňadru toužně přivíjela(J5f)
a v jejím žáru duše má se chvěla(J5f)
Noc míjela Já v tichu sníval o ní(J5f)
a neviděl že dívka hlavu kloní(J5f)
a neviděl že rukou trhá vínek(J5f)
a krásným okem slzu palnou roní(J5f)
v rov naděje ve bolech upomínek(J5f)
Již plane zoře s ní se paměť vrací(J5f)
a cesta má se v daleku tam ztrácí(J5f)
Pozvedl jsem se vykročil jsem nohou(J5f)
a ještě jeden pohled na ubohou(J5f)
i cos jak lítosť v ňadru mi se hnulo(J5f)
kdy rámě mé se v rozkazu k ní pnulo(J5f)
a zůstaň jsem jí velel tvrdě(J4f)
Viděl jsem kterak vypnula se hrdě(J5f)
i zřel jsem lící žár i očí žár(J5m)
i líce moje vyšší zalil var(J5m)
Pak zřel jsem jak se tiše k mechu kloní(J5f)
jak by ji stáhl osudnický spár(J5m)
jak bledne tvář a hasne očí zář(J5m)
a tichý stesk tam dokmitává po ní(J5f)
Pak rozvlnil se porosený vlas(J5m)
a zastřel poubledlé její líce(J5f)
Tu jak by mírný vzdech se ke mně snášel(J5f)
Kdy sejdeme se zas(J3m)
I chvěl se dál až ňadro smutek jal(J5m)
vzdech mlkne mizí v říši snů mi zašel(J5f)
zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný
132. báseň z celkových 185
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Z hor.
(Herma Pilbauerová)
-
REGINA ISOLANOVÁ.
(Otakar Červinka)
-
V Meranu.
(Otakar Mokrý)
-
NA LIBÍNU.
(Otakar Mokrý)
-
SATANELA.
(Jaroslav Vrchlický)
-
Rulík.
(Otakar Mokrý)
-
Mé sny.
(Svatopluk Čech)
-
NA KRAKOVCI
(Jaroslav Vrchlický)
-
Vy zadumané, žluté rozvaliny,
(Otakar Mokrý)
-
NOC.
(Irma Geisslová)