JARO A DÍVKY.

Miloš Červinka

To jaro jest tak svéhlavé jak děva krásná k miláčku: Chvílkou se k němu nakloní, a po chvílce má vytáčku. Teď se jí líčko zrumění co vesny ráno – ranní zář, a hnedle vedle srdce neklidné u mraky jasnou halí tvář. Teď oko její zaplane jak slunko jarní z vysoka, – a hnedle žal a divný stesk mhu – slzu vodí do oka. Teď sama líbá milence jak slunko jarní stromu květ – aby jej dechem ledovým popálila co nevidět. Pláč – úsměv, píseň – po ní vzdech, mrak – slunko, stín – a znovu zář, to jara – dívky hlubiny, to vábnotajná obou tvář. Ó jaro – dívky marnivé, tak šalby plný váš je hlas, – květ budíte i hubíte – přec duše po vás touží zas!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

496. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarní idyla. (Rudolf Pokorný)
  2. POHÁDKA O ZLATÉM KLÍČI A ŽIVÉ VODĚ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  3. PLEČKA. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Napomenutí. (Jan z Hvězdy)
  6. MÁTI A VÍLA. (Václav Jaromír Picek)
  7. U hnízda. (Emanuel Miřiovský)
  8. Pod besídkou. (Rudolf Bort)
  9. VI. Mně dech se v hrdle ouží (Jan Neruda)
  10. I. Přeněžným jara dotknutím (Vítězslav Hálek)