Prvního svitu peruť lehká(J4f)
se nad krajinou spící nesla(J4f)
a jako čaloun stříbrotkaný(J4f)
na lesy chladná mlha klesla(J4f)
Pak na ten čaloun zlaté růže(J4f)
vycházející slunko sije(J4f)
že pod jich tíží klesá klesá(J4f)
a v houšti zelené se kryje(J4f)
To krásné ráno ve hlubinách(J4f)
zpěvavé sbory ptáčat budí(J4f)
že pějí slunku všechny písně(J4f)
co jen jich v malé spalo hrudi(J4f)
Co z této písně vyznívá(J4m)
kdy vánek lehký dál ji nese(J4f)
to jsou ty báje dávných dob(J4m)
jež ukryty jsou v Českém lese(J4f)
Když k lidem ve kraj zaletí(J4m)
jen ohlas jejich tichý z jara(J4f)
roztouží je co sladký sen(J4m)
že dí To zašlá báje stará(J4f)
A nevěří že pravdou je(J4m)
zvuk co tak jímá krásou svojí(J4f)
jim báj ta jest jen pohádkou(J4m)
jakou se k spánku dítě kojí(J4f)
Aj lidé milí neumřelo(J4f)
co mládí vaše odkojilo(J4f)
než jenom se to vašim zrakům(J4f)
ve hloubi lesů poukrylo(J4f)
Kdy za požitek měnili jste(J4f)
roztoužení co v srdci vřelo(J4f)
pak jako kvítek na výhoru(J4f)
i mládí vaše odumřelo(J4f)
Však je to duše matky vaší(J4f)
co vám tu jarní báje pějí(J4f)
Ó navraťte se v zeleň citů(J4f)
a v jejich hloubi najdete ji(J4f)
Mně zjevila se v zátiší(J4m)
kde rozkvétaly sněženky(J4m)
potok se vinul z houštiny(J4m)
a líbaly se pomněnky(J4m)
Zněla mi v písni ptáčete(J4m)
voněl jí svěžích květů dech(J4m)
a její stopa lehounká(J4m)
zlatila kyprý lesní mech(J4m)
Mně pravdou byly pohádky(J4m)
co světí vesna památkou(J4m)
jen jeden zjev ten jediný(J4m)
mi bude věčně pohádkou(J4m)
Mže pramen jasný pěnivý(J4m)
opouští chladné stíny skal(J4m)
a z lesa hlubin zelených(J4m)
se květným luhem vine v dál(J4m)
Jarního rána první zář(J4m)
mne vyvábila z lesa ven(J4m)
po břehu říčky tam kde luh(J4m)
byl v polosvitu rozložen(J4m)
A zastavím se v dumání(J4m)
jímž právě zašlý jal mne sen(J4m)
tu vidím dívku před sebou(J4m)
jak povstala by z vodních pěn(J4m)
Na polo byla rozvitá(J4m)
na polo ještě v poupěti(J4m)
podobna svůdné rusalce(J4m)
podobna však i dítěti(J4m)
Tou ručkou jako z úběle(J4m)
pomněnku modrou dala mi(J4m)
a změnila se v paprsek(J4m)
jenž hynul mezi skalami(J4m)
Mně bylo jako v onen čas(J4m)
kdy těšil jsem se na matku(J4m)
že večer přijde k lůžku zas(J4m)
a poví novou pohádku(J4m)
Mně pravdou byly pohádky(J4m)
svěceny její památkou(J4m)
Ten zjev na břehu jasné Mže(J4m)
je však mi věčně pohádkou(J4m)
Na nebi bouře divoká(J4m)
vichřice šumí po lese(J4m)
a hromu hlas tak hluboký(J4m)
že až to srdcem otřese(J4m)
Jak podivný to pohled je(J4m)
kdy příroda svou vzedme šíji(J4f)
a blýskne okem divoce(J4m)
nad ní se mrak vlas černý svíjí(J4f)
A dole v houšti nizounko(J4m)
dvé ptáčátek se k sobě tulí(J4f)
a šeptá Víc tě pomiluji(J4f)
a vroucněj milý nezemru li(J4f)
Na horách jak sterým hlasem(T4f)
ozývá se každá rána(T4f)
Rád jsem tě tam někdy slýchal(T4f)
bouře krásná milovaná(T4f)
Velebil jsem Tvůrce tvého(T4f)
jako dvé těch ptáčat v lese(T4f)
vznešený tvůj hlas mi volal(T4f)
Buďte lepší milujte se(T4f)
Milujte se milujte se(T4f)
bouř vás v jedno hnízdo svádí(T4f)
ona srdce otevírá(T4f)
bouř je láska bouř je mládí(T4f)
Jak byl bych rád tou bystřinou(J4m)
co přes úskalí s hor se valí(J4f)
kdy zablesklo se nad horou(J4m)
a nad Šumavou mraky vstaly(J4f)
Má pomněnko jak se břehu(J4m)
bych vzal tě ve svou náruč měkkou(J4f)
a hrdě vzepjal bych svou šíj(J4m)
pak byl bych velkou mocnou řekou(J4f)
A kdybych tebe nenašel(J4m)
hoj hledal bych tě po všem kraji(J4f)
a rozmetal bych lidská díla(J4f)
proto že mi tě ukrývají(J4f)
Tichounký zavál větérek(J4m)
a otevíral poučky květů(J4f)
přinesl písně ptáčatům(J4m)
přinesl jaro všemu světu(J4f)
Já tehdy ztratil jaro své(J4m)
a odcházel jsem do ciziny(J4f)
za mnou hor modrých náruč šírá(J4f)
se darmo s něhou rozevírá(J4f)
přede mnou dálné stíny(J3f)
stín ciziny kraj jiný(J3f)
Hle zašuměla první bouř(J4m)
setřásla květů lupénky(J4m)
a kdy je vichr v náruč vzal(J4m)
kraj pro svou vesnu zaplakal(J4m)
vše vadlo svěží ostal jen(J4m)
na ňadru mém květ pomněnky(J4m)
Mír navrátil se krajině(J4m)
však nevrací se jaro více(J4f)
Hrdliččin sladký mlkne zpěv(J4m)
a tiše lká jen žežulice(J4f)
A volá tišej smutněj kuká(J4f)
jak slunko zlaté padá v hory(J4f)
a za červánkem zhaslým plujíc(J4f)
luna se dívá v temné bory(J4f)
Svit její znám Kdy noční dech(J4m)
vrcholky stromů zašelestí(J4f)
v korunách černých stříbrem píše(J4f)
tu smutnou báj o zašlém štěstí(J4f)
Kdy slunko prvně hory dálné zlatí(J5f)
budí se jejich lesy v záři ranní(J5f)
s jich tváře jako sen se volně mlha tratí(J6f)
a tichý úsměv ukládá se na ni(J5f)
Pták za ptáčkem v jich probudí se lůně(J5f)
a písně své hned každý najde znova(J5f)
že pásmo hor se zlaté rovná struně(J5f)
jež v sobě na tisíce zvuků chová(J5f)
V hor půlkruhu kde pláň se táhne šírá(J5f)
samotná holá černá stojí skála(J5f)
ta mlčky k oživeným lesům zírá(J5f)
ta nezapěje byť tu věčně stála(J5f)
A větřík z lesů ozvěnu li zbudí(J5f)
u hlavy její šedým kryté mechem(J5f)
ach v této odumřelé skalní hrudi(J5f)
i píseň nejsladší se stane bolným vzdechem(J6f)
A kdyby ta skála(A2f)
mně na prsou stála(A2f)
sotva že tak by mi to srdce tížilo(D4a)
jak touha je tíží(A2f)
když oko pohlíží(A2f)
k horám kdy se šero ve kraj vplížilo(D4a)
a na západu(J2f)
na mraků hradu(J2f)
ta večernice tichá v obzor vstoupila(J6m)
jako by světlo(J2f)
z komůrky slétlo(J2f)
kde k spánku ukládá se hlava rozmilá(J6m)
Zůstaň mu věren tomu lásky obrazu(J6m)
jak v chvíli roztoužení ti jej kreslí mládí(J6f)
Zůstaň mu věren i kdy těžké bouře žití(J6f)
tě k propastem či v kouty chmurné svádí(J5f)
Dolinou úzkou šerou skalní cestou(J5f)
se béře poutník Nebetyčné skály(J5f)
zavírají mu obzor vůkol všady(J5f)
hradba tak ohromná a on tak mladý(J5f)
A dostoupit i nejvyšší té hory(J5f)
s temene slunku v líce patřit musí(J5f)
a darmo skály hrot a mdloba údů(J5f)
šalebná mlha temno touhu dusí(J5f)
Jen výš a výš A smělej kráčí noha(J5f)
kdy stupněm jsou jí velikánů hlavy(J5f)
již volněj dýše hruď a srdce buší(J5f)
kdy oko šíře vidí do dálavy(J5f)
Hle jak by v hloubi skal se život budil(J5f)
jich rysy v obzor vystupují více(J5f)
nad stinným úvalem jak nad plnými ňadry(J6f)
jim zvolna světlý ruměn barví líce(J5f)
V západě chmurném bledý srpek luny(J5f)
jak volněj plul by aby viděl slunce(J5f)
jehožto zlatý znak již obláčkové(J5f)
letíce vzhůru nesou na korunce(J5f)
Vždy výš a výš jen ještě stupeň jeden(J5f)
a poutník jako oslepený stane(J5f)
Před ním v dál nekonečnou světla moře(J5f)
a nad růžovou pěnou slunce plane(J5f)
Ta chvíle věčnáť V ní duch nový zrozen(J5f)
Co přístrach noční Chlad Co mdloba těla(J5f)
Ta duše věčný den v své hloubi chová(J5f)
jenž v horách slunka východ vidět směla(J5f)
Veplujte stíny šeré v duši mou(J5m)
Vždyť od hor mojich z dálky od červánků(J5f)
letíte ke mně na peruti vánků(J5f)
večerním chladem noční samotou(J5m)
Ó stíny posvátné Za století(J5m)
Šumava střádala vás ve svém lůně(J5f)
a jste přec jako zvuk na sladké struně(J5f)
jenž pomine jak duší proletí(J5m)
A po něm zůstane pak touha jen(J5m)
hluboká jako základ oněch temen skalních(J6f)
a tesklivá co mraky jaké leží naS nich(J6f)
sladinká jako Šumaviných lučin vůně(J6f)
truchlivá jako mlha v lesů jejích lůně(J6f)
tak dojemná co luny zář na jejím boučí(J6f)
zádumčivá jak podzim kdy se v horách loučí(J6f)
a marná jako první lásky sen(J5m)
Tamo kde z lesů tmavých objetí(J5m)
na lučin koberec Mže vylévá se(J5f)
a v milém jasném vlahém podletí(J5m)
osení již se vlní v plné kráse(J5f)
lesnatá hora stojí černá zamračená(J6f)
Českého lesa první pevná stěna(J5f)
V půlkruhu k jejím bokům pokud oko stačí(J6f)
se menší lesné chlumky její bratři tlačí(J6f)
v jich lůně údol jako hnízdo ptačí(J5f)
a v něm co bělounká by holubice(J5f)
lovčího zámku v dáli kynou líce(J5f)
To z pohádky je čarodějná chatka(J5f)
V okolí jejím touha jme tě sladká(J5f)
a mocí nezdolnou tě blíž a blíže vnadí(J6f)
až v kruhu kouzelném tě síla tvoje zradí(J6f)
Pustinou lesní přes omšené skalí(J5f)
tmou huštin v důl kde bystřina se valí(J5f)
úvalem vzhor kde bez šumu a dechu(J5f)
bradaté sosny v kyprém stojí mechu(J5f)
pak na vrch kolem lesní kapličky(J5m)
kde s boží Rodičkou je oltář maličký(J6m)
a věčné světlo na oltáři(J4f)
okénkem nízkým v noci září(J4f)
co nad pokladem plamen bludičky(J5m)
tam až k té kapli kde dle řečí lidu(J5f)
rytířův bloudí duch jenž v hrobě nemá klidu(J6f)
tě kouzlo přivede za letní noci(J5f)
kdy po korunách černých plachý měsíc uniká(J7m)
a dřímající skály budí nářek puštíka(J7m)
jsi ztracen hochu věčně bez pomoci(J5f)
Ze hlubin lesních jako ševel snivý(J5f)
ti zazní nápěv tichý jemný tklivý(J5f)
a hnedle rozvine se v píseň klokotavou(J6f)
jásavou žalnou unylou i smavou(J5f)
jenž projde v jednom tobě srdcem duší hlavou(J6f)
a nežli mine chvíle(J3f)
tu po pěšince bílé(J3f)
se objeví ti víly Šumavy(J5m)
Jsi náš poutníče lesní dumavý(J5m)
A srdce které uchvátí(J4m)
to ony nikdy nevrátí(J4m)
Seděla tiše v kruhu sester svých(J5m)
A kdy již hovor nejživěji proudil(J5f)
a rozpustil se žert i zvonil smích(J5m)
tu v její líc se jemný úsměv loudil(J5f)
a slídil kolem ústek růžových(J5m)
by také otevřel je k žertu spolně(J5f)
a slídil kolem oček přivřených(J5m)
by rozhlédly se jasně mile volně(J5f)
Vzpřímila šíj Tak jako laštovice(J5f)
v rej sester hledíc k poletu se chystá(J5f)
Tak prostě ladné mírné její líce(J5f)
a v pohledu tak volně přímá jistá(J5f)
že sněhu pápěr na tu padniv tvář(J5m)
by zarděl se žeť ona jemnější(J5m)
a v její oko linouc slunka zář(J5m)
jen stala ještě by se krásnější(J5m)
Znala svou moc Ta duše dětinná(J5m)
však rozmarnému nedala se hraní(J5f)
byla to vonná lesní květina(J5m)
jež blaží tě kdy mile patříš na ni(J5f)
a vítáš vesnu jak ji ona hlásá(J5f)
nevinnou duší které heslem Krása(J5f)
A jedno jí zda ve stínu ji najdeš(J5f)
či bez pozdravu opět v dáli zajdeš(J5f)
je vždy líbezna Jen kdo ji marně chválí(J6f)
a hladí zví že kvítko lesní pálí(J5f)
Však nebylo to nikdy mojí snahou(J5f)
Ti více říci než mi v duši psáno(J5f)
Věř plně dívko řečí mělkou vlahou(J5f)
nebylo ještě nikdy milováno(J5f)
V mém oku však lis četla slova vroucí(J5f)
to uvěř jim byť řeč ta tichá byla(J5f)
vždyť němy jsou i nebes hvězdy skvoucí(J5f)
a přec je píseň lásky oslavila(J5f)
Ty odvracíš se Nevěříš li na mne(J5f)
Či k žertu je ti touhy pohled snivý(J5f)
Pak i to písmo očí mých je klamné(J5f)
an podalo mi obraz nepravdivý(J5f)
Ne nikoli já hřeším pochybností(J5f)
Studánka tichá dno nejhlubší mívá(J5f)
a dívka která neví o milosti(J5f)
ta o lásce již nejhlouběji snívá(J5f)
Obzore dálný Rozepínáš náruč ke mně(J6f)
a kyneš povždy s úsměvem tak jemně(J5f)
že nevím vábíš li mne ve své nitro stinné(J6f)
či zjev tvůj loučí se a pozvolna mi hyne(J6f)
A tvář ta nad tebou ta nebes klenba šírá(J6f)
lazurem hlubokým tak soucitně sem zírá(J6f)
že nevím kát li mám se z jakés velké viny(J6f)
či plakat hořké slzy pláčem sirotiny(J6f)
Proč se lesy rozžalily(T4f)
proč tak truchle zavzdychaly(T4f)
Proč je šedé mraky halí(T4f)
jako roucho pohřební(T4m)
Odletěla žežulice(T4f)
hrdličky tu není více(T4f)
odlétají zpěvní ptáčci(T4f)
léto milé umřelo(T4m)
Smutno polem sadem vískou(T4f)
všechno tuší zimu blízkou(T4f)
stromy pláčou v trávu nízkou(T4f)
chladné slzy podzimní(T4m)
A kdy v tiché lesní hoře(T4f)
havran černý zakrákoře(T4f)
jeť to také jako píseň(T4f)
ale píseň pohřební(T4m)
Mraky se nebe pokrylo(J4m)
I roztáhly své perutě(J4m)
zastřely celou oblohu(J4m)
spočaly na ní nehnutě(J4m)
A za krůpějí krůpěj padla(J4f)
a přece země chladla vadla(J4f)
k čemuže bože rozmilý(J4m)
ty mraky slzu prolily(J4m)
To bouře nejsou přívaly(J4m)
to sněhu nejsou závěje(J4m)
a mraky nízko nad zemí(J4m)
přec těžky jsou ty krápěje(J4m)
A když se vítr zvedne volně(J4f)
jak povzdychlo by cosi bolně(J4f)
a mrak to jako objetí(J4m)
a déšť pláč matky pro děti(J4m)
Tak smutnou v každé jeseni(J4m)
to béře na se podobu(J4m)
sténá to pláče jako máť(J4m)
an dítě kladou do hrobu(J4m)
A pak se k mrtvé zemi naší(J4f)
z povolna bílý pokrov snáší(J4f)
Kdo poví čí to slýchám pláč(J4m)
Kdo loučí se Kdo želí Zač(J4m)
Ó květinko má pomněnko(J4m)
Kde ručka co mi dala tebe(J4f)
Hledám ji v šíru planiny(J4m)
ve stínu lesním v modru nebe(J4f)
hledám ji v zlatém pásmu hvězd(J4m)
hledám ji v černém lůně mraků(J4f)
bouří bych za ní v moře ploul(J4m)
byť na opuštěném i vraku(J4f)
A známky není v oblacích(J4m)
a není stopy na zemi(J4m)
Hledejte harfy sladký tón(J4m)
kdy struna její oněmí(J4m)
Ukrývej se ukrývej(J4m)
Však přivábím tě z nenadání(J4f)
na léčku co mne jednou svedla(J4f)
já tebe zase lapím na ni(J4f)
Na smutném srdci pomněnku(J4m)
ukryju se ti v lůno země(J4f)
až vykvete ti na mém hrobě(J4f)
pak dívko zase přijdeš ke mně(J4f)
háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček
581. báseň z celkových 875
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Varoň.
(Antal Stašek)
-
Písně lesní.
(Václav Antonín Crha)
-
None
(Alois Vojtěch Šmilovský)
-
V DÁLI.
(Jaroslav Goll)
-
Krásný večer.
(Eliška Krásnohorská)
-
Matičce.
(Herma Pilbauerová)
-
Na večer.
(Matěj Havelka)
-
20. Známou již pěšinkou
(Vojtěch Pakosta)
-
LESNÍ POTOK
(Antonín Klášterský)
-
Ludovíka.
(Josef Krasoslav Chmelenský)