VIII. Ó nezhrdejte oněmi, již po zemi se plazí; –

Matěj Anastazia Šimáček

Ó nezhrdejte oněmi, již po zemi se plazí; – tím smíchem každý z vás jim ocel v prsa vrazí. Nemohli žít jak vy pro vše ideje smělé, když známka poroby jim vryta byla v čele a k hroudě pro skyvu když byli připoutáni: Když postrádají laur, snad měli trn kol skrání. – Ó nezhrdejte jimi! Snad dost měli síly, leč pouta bídy dojít nedala jim k cíli. Čas letěl kolem nich, těch tknul se sotva pout, v nichž bědní nemohli ni rukou svojí hnout. Tak mnohý snad že z nich měl ve svém srdci růže, leč osud nepřízniv jej v zlobě přitisk’ úže k holému úskalí, na kterémž bída dlí, a růže rozkvetše, opadly, uvadly. – – Co bylo nadějí, když v plném květu stály? Leč teď jen trny z nich to srdce rvou a pálí! Tak mnohý myšlének měl jiskry ve své lebi, jež mohly projít tmou a zazářit až v nebi, však kruhem poroby měl hrdé čelo spjato. Co platno bylo mu, že kruh ten ryzí zlato, když se mu hrany žhavé v skráň a čelo ryly? Vždyť bijíce v kruh ten jej jiskry rozžhavily. Kam mohli dospěti těch nebýt pout?! Však v poutech nemohli svým křídlem hnout. Ó, nesmějte se jim, vždyť mohli též plát žárem. Ó, věřte, mnohý z nich v těch poutech zrodilý, až rakev přikryjou bezcenným žití cárem, v té rakvi nesmírnou bolestí zakvílí. – – – Ó, nesmějte se těm, kdož mřeli nepoznáni; když postrádali laur, snad měli trn kol skrání. Vždyť teprv, mrtvé je když kladli ve rakev, tu sňali pouta s nich, pod nimi byla – krev! – –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

894. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  2. SKÁLY STRÁŽKYNĚ. (Irma Geisslová)
  3. BUDITELŮM (Viktor Dyk)
  4. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)
  5. Proslov k památce Tylově dne 3. února 1886. (Emanuel Züngel)
  6. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  7. Nepřítomnost. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Mánům Fügnerovým. (Emanuel Züngel)
  10. Za Janem Nerudou. (Jaroslav Vrchlický)