Krajina.

Matěj Anastazia Šimáček

Kraj ten je celý k smrti až tich, na kleči sotva snítka že hne se. Jenom kde světlo zaniká v lese, zmrzlý pták časem upadne v sníh. Rozsety domky, pohorská víska. – Všude tak mrtvo, že se až stýská. Letos k těm chatám přirostla bída, a ten hor řetěz v kraji ji hlídá. Nad vsí se vločky sněhové točí... U cesty, která do hor se tratí, havran sed na kříž ubitý z latí. Perutí zakryl Kristovy oči hledící na ves. Zůstal tak sedět, aby Bůh nemoh’ na bídu hledět.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

106. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHŘEB NA SANÍCH. (Bohumil Adámek)
  2. MRTVÉ ŠTĚSTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  4. ZEMĚ. (František Kvapil)
  5. SETKÁNÍ (Otokar Fischer)
  6. VI. Smutno, teskno v širém kraji. (Herma Pilbauerová)
  7. Leden (Stanislav Kostka Neumann)
  8. XV. Zima se končí, (Adolf Heyduk)
  9. Zabloudilý. (Alois Škampa)
  10. XLIX. Ticho! Čas se připozdívá, (Vítězslav Hálek)