Na útěku před tesknem.

Alois Škampa

Sotva v parném slunce plání opustil jsem tichou ves, juž mne šumem vonných strání lákal k sobě tmavý les! Bylo mně tak teskno trochu, hruď mou soužil tajný vzdech, když on děl mi „Nelkej hochu! ke mně pojď, a smutku nech! Kdo ti schladí horké čelo, kdo ti duši zbaví pout? V srdci když je neveselo – ke mně pojď si oddychnout!“ – A já poslech jeho hlasu, všel v tiš jeho dumavou; svěží, hebké listy v jasu zavlály mi nad hlavou, habrů větve svojí clonou ukryly mne světu kol, květin kouzlo něhou vonnou odválo mi z hrudi bol – a já zas byl chvílí onou štěstí vznešen na vrchol!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

633. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POSLEDNÍ TOUHA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  2. Mlhy jdou nad lesy... (Bohdan Kaminský)
  3. Listí. (Antonín Klášterský)
  4. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  5. De monte sacro. (Xaver Dvořák)
  6. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  7. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  8. Vzpomínka z výletu. (Bohdan Kaminský)
  9. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  10. NÁPĚV. (Josef Václav Sládek)