Smrť.

Alois Škampa

Vzlyk doubrav utichl a dozněl v spoustách sněhu a vše spí v zakletí, kam sáhlo křídlo smrti! Na bílém pohoří lavina sosny drtí a se skal chaty rve, jak moře loďky s břehu, mha země dotýká se křídly chvějícími a vichr šumí bol a těžký smutek zimy. Sám sedám v dumání u planoucího krbu kdy venku pohřbeno vše dýchá pod závějí; an pod mým oknem mráz ve hřmění trhá vrbu – já cítím s přírodou tu hroznou bolesť její na smutný patře kraj, jenž v polosnění dřímá, a v hrob svůj očima se dívá ospalýma!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

153. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SETKÁNÍ (Otokar Fischer)
  2. 30. (Sníh.) (Josef Kuchař)
  3. Pod sněhem. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Vzdech prosebný. (Adolf Heyduk)
  5. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  6. OHEŇ (Viktor Dyk)
  7. V LEDOVÉM OBJETÍ (Antonín Sova)
  8. Při sanici. (Adolf Heyduk)
  9. Útěcha. (Vilém Ambrož)
  10. Mrtvoly. (Adolf Heyduk)