Snění v lese.

Alois Škampa

Poledne plá nad lesem v nehybné a snivé kráse – pouze tráva šumět zdá se kroků lehkým otřesem. Nikde šepot ani zpěv neozve se v jasném dolu, na slzičky květném stvolu motýla jen krouží zjev. Dokola i nad hlavou všecko jak by v mrtvu spalo – marně zvídáš, co se stalo s drozda písní jásavou. I ten koník v louce stich’, němě chví se keřů loubí, bez ozvuku v lesa hloubi hrdliček je stajen smích. V dumách stojíš u břízy, která jako pozdním květem obetkána babím létem stříbrné sní ve přízi. Ani snět se nehýbá – jenom slunce paprsk čistý sype s hůry zlato v listy a tě dole zulíbá. A jak mihem na bříze paprslek ten hrá a svítí – babí léto do svých sítí lapá jeho peníze... Šikmo v lesa proluku světlo spadá do aleje, nahlas místem list se chvěje na habru i na buku. Večerní už záplava po nebi se leje celém, na hnízdě kdes osamělém cvrká ještě pěnkava... S výše stromů po zemi dlouhé v dol se stíny kladou, ale za pňů temnou řadou západ svítí růžemi! Červánků jak žhoucí plam do jich korun mocně trýská – stále cos tam hrá a blýská, živý jako drahokam. Rudě, modře, zeleně z pavučin to rosa kmitá zraku tvému za dne skrytá v sytých barvách jeseně. Kmitá – zniká – hasne již – a kde shasla, tamo s touhou bezděčně ty chvíli dlouhou do větví se zahledíš... Marně! – vše tam černo zas. Noc jak zeď se valí dolem, nasloucháš – – je němo kolem, neozve se ani hlas. Pěnkava též utichla – v posledním své písně trilku pro tu krásnou dnešní chvilku toužně si jen povzdychla. Mlčí, – ani nedutá, pod křídlem již hlavu skrývá, ale za ni verše zpívá duše tvoje pohnutá...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

60. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HORSKÝ VÍTR (Hermor Lilia)
  2. Vše zvadlo. (Adolf Heyduk)
  3. V jeseni. (Vojtěch Pakosta)
  4. JESEŇ. (Alois Škampa)
  5. MELANCHOLIE. (Antonín Klášterský)
  6. V. Zastaveníčko. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Únor. (Adolf Heyduk)
  8. JESEŇ. (Antonín Klášterský)
  9. Hudba jeseně. (Jaroslav Vrchlický)
  10. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)