POD SNĚHEM.

Alois Škampa

Ulehl nářek vichrů podzimních, odlétly vrány, pramen v rokli stich’, zmizely cesty – zasypal je sníh! Přišel tak náhle, mimo nadání, celou noc padal do niv, do strání, by měla zima měkké vyspání... Kraj, včera holý, chvěl se v ostychu, sníh dal mu roucho plné přepychu – do rána procit’ v bílém kožichu! Ale v té kráse zimní lakota zdusila všade stopu života: smrt je kol, hrůza, poušť a samota! Sám tady stojíš... V pláni sněhové valí se mlhy, jako duchové – a kolem ticho... Ticho hrobové. Šedivá mlha kouří u lesa, nizounko visí kalná nebesa, div jejich klenba na zem neklesá... Dole vše bílo v celém okolí, z obzoru řadem pouze topoly vztyčují tmavě zřidlé chocholy. Pod nimi cesta mizí v závěji – však není tknuta ani šlépějí, a zvonky saní nad ní neznějí... Zapadla kolej, ztracen mostu sled, sníh, všade sníh jen bílou pěnu zved’, a země pod ním utuhla jak led. Mrtvo a prázdno, až to zaleká, neslyšet hlásku z blízka, z daleka, nevidět ptáčka ani člověka... Jenom když mlha nebe odkryje – do pláně šikmo úsvit rozlije vybledlé slunce jako hostie... A v této skoupé chvilce radosti po sněhu všade třpyt se rozhostí, až bolí oči od té bělosti! Tu náhle kraj má divnou okrasu, tu šírá závěj, plna úžasu svítí se v slunci jako z atlasu! Však pouze mžik – neb mlha zastírá poznovu nebe, lampu zavírá – a dole v sněhu záře umírá. Pak šerý večer bez luny a hvězd smutně se dívá do zapadlých cest – jen zem se bělá – nebe temno jest.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

24. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V podzimních mlhách. (Rudolf Pokorný)
  2. ZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)
  3. VLOČKY SNĚHU. (Herma Pilbauerová)
  4. Pára nad obzorem. (Alois Škampa)
  5. Kraj bílý táh’ se v nekonečno a všude ležel třpytný sníh, (Jiřík Luděk Moravský)
  6. TICHO PO PĚŠINĚ... (Karel Babánek)
  7. ZIMNÍ VEČER. (Karel Václav Rais)
  8. ZIMNÍ JÍZDA (Antonín Sova)
  9. Chata. (Matěj Anastazia Šimáček)
  10. Při sanici. (Adolf Heyduk)