V loubí.

Alois Vojtěch Šmilovský

Jaro dýše skrze loubí na mne svěží dechy své, květina se s květem snoubí rozvírajíc srdce mé; na višni zpěv sedmihláska, ohlas z ráje, zaznívá, kam se díváš, boží láska všecko blahem ovívá. Růžový keř lístky splítá pod rozkvětlou jabloní, a ta v duchu dobu čítá, kdy jí růže zavoní. O přírodo, dobrá matko, štědrá blaha dárkyně, tehdy jen je srdci sladko, kdy se tobě přivine.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

338. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma v jarní noci. (Adolf Heyduk)
  2. 2. Krvácet a kvect chce srdce (Václav Bolemír Nebeský)
  3. Slza lásky. (Václav Jaromír Picek)
  4. XXX. Když o pomněnce vedu zpěvy, (Josef Uhlíř)
  5. V. I stála růže roztomilá (Gustav Pfleger Moravský)
  6. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  7. 32. Letí holubinka (Jaromír Březanovský)
  8. 15. Ku potůčku. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. Vzpomínka. (František Ladislav Čelakovský)
  10. Posledně mne provoď večernice. (Václav Antonín Crha)