Předhovor.

Alois Vojtěch Šmilovský

Nevždy květou v duchu pěvce lilie, nevždy vonné růže lásky, někdy svlačec skromné zvony rozvije vedle charpy, slz a sedmikrásky: a pak bývá básník jak vesnická panna, které v kyprá ňadra lásky padla manna... co růže jsou, co pyšné jiřiny, máli pro milence polní květiny? Ovšem svět rád hlučným slovem pochvaly pěvcům vzácné květy splácí, z nichžto víří ambrovonné zápaly pásem bujných a ne duch domácí; máť on v lásce plody bleskorodé síly a ne hájův vlastních přezpanilé víly, ježto při májovém svitu měsíce kvítence si pletou sladce pějíce. Leč kdo pěvec s hůry, co syn svobody ve svých tvorech žije celý; neznáť měnivé on světa lahody, ale zpívá, jak mu srdce velí; co do vínku dala dobrá poesie, on to kvítí ladně do svých zpěvů vije a je rosou kropí s duše národa: Pěvci národ otec, matka svoboda! Zdar na cestu, kytko z keře polního, pouštím do proudu vlasti, snad kdes najdeš soucit srdce jarního, snad i zetlíš v němé ve propasti; snad nad mým stínem travička zašumí, hlas tvůj mnohé v srdcích tesknoty utlumí, a potomek vděčný vloží snad v můj hrob čerstvé kvítí v podar pěvci zašlých dob.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

174. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hezká Liduška. (Jan Pravoslav Koubek)
  2. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  3. XVII. Tak je sladká, tak je milá, (František Ladislav Čelakovský)
  4. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. SLZE LÁSKY. (Václav Jaromír Picek)
  7. Jí. (Václav Jaromír Picek)
  8. DÍVKA V ZAHRADĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Květinka. (Matěj Havelka)
  10. V mé květnici malé a prosté (František Jaroslav Kamenický)