KOLO OSUDU.

Václav Šolc

Ze srdce poupě pučelo, v něž oko lásku naselo, na srdci květ pak nosila, jej slzičkama rosila; do světa láska utekla – za ní se bída přivlékla i byla nuzná žebračka, a lid jí říkal tulačka. Než brzy skryla matku zem a dětsko bylo sirotkem. I rostlo jako divý květ, co na skalinách rozeset, a když rozkvetla na líčku, v ráj změnila svou uličku. Zabloudil v ráj ten mládenec a líbal rty i růměnec, a když byl slíbal s růže pel, byl nevěrný a odešel. Ze srdce poupě pučelo, v níž oko lásku naselo, na srdci květ pak nosila, jej slzičkami rosila; do světa láska utekla, za ní se bída přivlekla, i byla bídná žebračka, a lid jí říkal tulačka. Tak osud kolo převrací a sterá srdce utrací – za kolem tato písnička ta mrtvá sbírá srdíčka.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

675. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXV. Bloudila v hájů sklepení, (Vítězslav Hálek)
  2. BÍLÁ RŮŽE. (Václav Šolc)
  3. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Na mezi vonné. (Herma Pilbauerová)
  5. Milujícího přání. (Josef Wenzig)
  6. Poupě. (Rudolf Pokorný)
  7. Zapomněla... (Rudolf Bort)
  8. Karafiát. (Augustin Eugen Mužík)
  9. DÍVKA V ZAHRADĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  10. I. Přeněžným jara dotknutím (Vítězslav Hálek)