II. Pod citadelou.

Ervín Špindler

Nad cimbuřím Varšavské citadely se vzneslo slunce brodíc v sněhu líce; pod branami zástupy zahučely, zástupy žen, z nichž každá divá lvice. Jsouť matky těch, jež noční stráž odvlekla, jsouť sestry těch, již hrdě Polsku zovou; jak mnohá slza z očí těch již tekla, však každá z nich zas sila bolesť novou. „Ó spaste duši! Syn, můj syn!... Ó bože!“ – zavzněl teď výkřik, až to mračnem chvělo, tak krvavý, jak v hruď bys vrazil nože, tak šílený, že srdce kamenělo. „Mé dítě ztraceno!... Marie panno!...“ štkavý teď zvolal hlas, až pláč jej zdusil; umlklo srdce bohem rozerváno, umlk i ret, když šípy bolu zkusil. Však slyš!... Jaký to žalm sem vítr zaševelí?... Je klam to, sen?... Ne, ne, toť oni sami... „Bože cos Polsku!“ zní to z citadely, svatý duch míru snes se nad ženami. A jak by jedním dechem oddýchaly, pokleknou ženy spínajíce ruce: „Bože cos Polsku,“ rtové zašeptali, a srdce matek tonou v sladké muce. V tom, když chorálem země se zachvěla, přicválá komoň s jezdcem v prostřed davu!... Ten jezdec – Konstantin! – Hněv září z čela, a hrdě, pansky vznáší pyšnou hlavu. „V pochod! Bodáky v před!“ poroučí chase. Dav pádí pryč – tam matka klesá v bolu, a „Ještě Polska nezhynula“ třase ta píseň svatá z citadely dolů.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

369. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Matka sedmibolestná. (Jan Neruda)
  2. Obraz Matky bolestné. (František Kyselý)
  3. Matka Ježíšova. (František Leubner)
  4. Ballada o kříži. (Růžena Jesenská)
  5. IV. Zrak Evin dosud slzí pro ráj ztracený (František Leubner)
  6. ODPLATA. (František Kyselý)
  7. XXIX. Což jsou mocné při nebeské bráně (František Jaroslav Kamenický)
  8. VI. CHORÁL. (Josef Kuchař)
  9. Před branou ráje. (Josef Václav Sládek)
  10. XIV. Když jsem zpívával co malé dítě (Jan Neruda)