ELEGIE

František Gellner

Dech tvůj vůni ovocné měl šťávy jižních moruší, vlas tvůj rozzařoval kol tvé hlavy lučin ovzduší. Plály opálem tvé šeré zraky večer při světle, a tvé rety jako rudé máky žhnuly rozkvětlé. Z knihy svého života jsem, ženo, rval po listu list, a všechno je spáleno, kde jméno tvé bylo lze číst. Ale kdo se ve svém srdci vyzná? V rámci z mosazi poutí světem mě tvá podobizna všade provází. Z těch nebyla’s, na něž zapomíná člověk pro jiné. Dnes vím: Na tom světě žádná jiná. A ty taky ne.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

159. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet na Chopinovu melodii. (Josef Svatopluk Machar)
  2. ZA VOJÁKEM (Božena Benešová)
  3. ZAS KVETE KAŠTAN... (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jak plavá broskev – (Stanislav Kostka Neumann)
  5. RONDA. (Vladimír Frída)
  6. Dvě sloky. (Josef Svatopluk Machar)
  7. STARÁ ZAHRADA. (Růžena Jesenská)
  8. Sonet říjnový. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Růžové listí. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Ofelie. (Jaroslav Vrchlický)